Můj domácí mazlíček

8. srpna 2012 v 12:57
Máme tu zase další slunečný týden a nové téma je ''Můj domácí mazlíček''.

Náš chlupatý přítel se jmenuje Rassty. Do našich rukou se dostal spíše díky souhře několika okolností. Tou první byl fakt, že jsme v den, kdy jsme si Rasstyho vybrali, nechali utratit našeho předcházejícího psa, protože byl příliš agresívní. Tou druhou okolností se stalo moje a sestřino neustálé přemlouvání, abychom se šli "jen podívat" do útulku. Samozřejmě bylo ihned jasné, že odtamtud neodejdeme s prázdnou, a tak se z pouhého "podívání se" vyklubal Rassty.
Rassty je kříženec kokršpaněla a jezevčíka. Má dlouhé uši, které jsou posazeny téměř souměrně s jeho velkýma hnědýma očima. Má protáhlou a úzkou hlavu, velký černý čenich, kolem něhož mu šediví chloupky. Rassty je doopravdy hříčkou přírody, neboť jeho tělo tvarově připomíná spíše válec - dlouhá záď, hluboká hruď a krátké tlapky, které, když stojí nebo sedí, jsou vybočené do stran, takže zepředu vypadá Rassty trochu jako malý lachtan. Přestože jeho tělo je jeden velký nepoměr, je Rassty - a to se mu musí nechat - dobrák od kosti. Z cizích lidí má sice hrůzu, ale ty, které zná, miluje a byl by schopný udělat cokoliv pro to, aby byli spokojení. Přestože mu za pár měsíců bude pět let, má stále dost elánu na vyvedení kdejaké špatnosti.
Po zkušenosti s naším prvním psem jsem šťastná, že máme právě Rasstyho. Nedokážu si představit, že bych přišla domů a tam nebyl nikdo, kdo by mě vítal štěkáním a chytáním za konečky prstů. Mohu jedině potvrdit pravidlo, že "pes je nejlepší přítel člověka."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama